Zástupce odkazů pro listování

Jak jsem opravoval Jawu Pionýra.

Koupě

Dne 16.2. 2017 jsem zakoupil na inzerát malý motocykl Jawa Pionýr 20. Co mě k tomu vedlo? První věc je ta, že to byl kdysi můj první motocykl a druhá, že bych rád aby si moje dítka měla na čem otloukat své jezdecké dovednosti. Dlouhodobě jsem inzeráty sledoval a pochopil jsem, že sehnat v dnešní době Pionýra s doklady je problém. No a padl mi do oka jeden inzerát a tak jsem pánovi zavolal a on mě zchladil, že už je prodaný (no co byste chtěli inzerát tam byl, už asi 4 hodiny), ale řekl, že pokud se chlapík neozve tak mi zavolá. Moc jsem tomu nevěřil, ale světe div se, on opravdu druhý den volal, že pán co pionýra stále chce nemá zrovna odvoz. Když si přijedu tak se dohodnem. No a tak se stalo, že jsem uprostřed své zimní dovolené sedl do auta a jel si koupit pincka. Byla tma moc jsem toho neviděl, ale fichtl chytl na prvni dobrou a tak nějak jsem stav neřešil, protože stejně to chtělo celý rozebrat a dát do kupy. Hlavně, že to má TY PAPÍRY!!!

Mrsknul jsem pionýrem do kufru oktávky a tradá domů.  Tady jsou první noční fotografie.

No jak vidno takové je to celé omšelé, rozviklané, vyvrklané, ale na stojánku to stojí.

Pán co mi to prodával mi k tomu dal ještě 3 krabice různého haraburdí z něhož se některé věci dali nazvat náhradnímí dily. Jěště jsem dostal reservní kolo a motor (to asi do povinné výbavy co by měl mít s tímto strojem vždy sebou).

Po vlastní ose (a z části po vlastních) jsem pionýra přepravil domů a jal jsem se ho rozebírat. Zde jsou fotografie jak to vypadalo.

Rozborka

Radostně do toho a půl je hotovo. Všechno hlavně nafotit aby si člověk pak nedrbal hlavu jak to vlastně bylo.

Krásný nosič samo-domo.                                              Rozeta vařená dokopce dělaná.

Kohoutek na štorc. Nevím, ale pamatuji se,

že u svého starého pionýra byl o 90° otočený.                Luxusní prvek- průhled na magneto.

Luxusní prvek- průhled na magneto.                                Další luxus - kožený řemínek pro přichycení sedla.

                                                                                        Tento šroubek byl poněkud dlouhý a                 

  Tady někdo hapal na pravou stranu.                                   prošroubovaný až do pružiny tlumiče

Zde chybí ta tyč pod nádrž a takový ten plastový podběh.    No nakonec z toho zbylo torzo a hromada plechů.

Motor

Srdce motocyklu.

No a tady jsem  teda narazil na několik problémků, které jsem se snažil vyřešit, ale nebudu vědět zda je to úspěch dokud na tom nenalítám nějaké kilometry. Zatím to drží. Původně jsem chtěl motor jen umýt, udělat spojku a gufera. Motor je složen ze dvou půlek, které byly zjevně původně z různých motorů. No to se normálně nedělá, ale... Další překvapení bylo po sundání rotoru. Vzal jsem za klikovku a ta cestovala v ložiskách cca 3mm levá pravá.

Tak co mi zbývalo než půlit. Následovala výměna ložisek výměna primárního řetězu, lamel řadícího mechanismu.

Tohle ložisko byl teda oříšek. Musel jsem vzít brusku (takovou tu gravírovací) a rozkřápnout ložisko a vnitřní kroužek ubrousit.

Primární řetěz byl vytahaný, až dřel o karter. Vyměna byla nutná. Lamely jsem použl z náhradních dílů co jsem k pionýru dostal.

No a finále. Trochu vyleštit, sešroubovat a uložit na dobu, až bude do čeho zamontovat.

Rám a plechy.

Z motorky zbyla hromádka plechů a rám. Dal jsem je na opískováni. Protože misky na krku řidítek jsou zde napevno tak jsem udelal takové zátky a zašrouboval do děr se závity staré šrouby aby přii pískování neutrpěly.

Po opískování mi to rovnou stříkli základovkou aby mi to hned nezrezlo.

také mi přitom nahřáli a srovnali ten stupačkový kříž. Patky k rámu, motoru a stojánku jsem jěště srovnal a zavařil.

Všechno jsem to přebrousil. Dírky, které tam nepatřily po různých přebytečných doplňcích jsem zaletoval pomoci cínu a převařené (stačí do kyseliny hodit kousek pozinkovaného plechu) HCL. Vykitoval a sříknul jsem to plničem. Na něco jsem použil sprej a jinak jsem si pořídil minipistolku na 1dcl barvy. 

No je videt, že některé věci by se měli dát do ruky odbrorníkům, ale to bych zase z toho neměl radost a tak jsem si to nastříkal sám. Nic moc, ale chybama se člověk učí. Na příště si musím zapamatovat nějaká pravidla, která snad povedou k lepšímu výsledku.

1. utahuj trysku pořádne, protože pak to stříká tak, že na začátku hodně barvy a pak téměř nic.

2. barva musí mít správnou konzistenci. Když je hustá tak to sice nestejká, ale vyrobí to krupici a ta i po druhém nástřiku zůstane. No prostě to chce zkusit naštelovat a zkusit někde mimo.

3. v Lidlu jsem si koupil malý regulační ventil přímo na pistol a je to fajn, protože člověk nemusí běhat ke kompresoru a hlavně to méně trpí tím, že na začátku to plivne větší tlak a více barvy a potom to klesne. 

4. druhou vrstvu dělat po cca 30 minutách.

5. mít všechno dobře promyšlené. Uchyceni věcí na stříkání, co jako první a co další. 

Nakonec to nějak dopadlo, ale na výstavu to teda moc není, ale zase je to alespoň jednobarevné.

Protože jsem mírnej nervák tak se rodina při mém snažení ukrývá v útrobách domu. No já sice vím, že to v těchto chvílích to se mnou není jednoduché, ale zase další ruce by bodly. Nakonec jsem to po asi 3 dnech nalinkoval.

Linkování:

to je teda věc. Co jsem se načetl různých rad a stejně pak stojíte před blatníkem a... no nevím. Z 5 metrů je to dobrý. Blíž bych to nezkoumal. 

Koupil jsem si stašně drahý linkovací štětec, barvu, ředidlo a nějakej sajrajt na péči o ten stašně drahej štětečíček. K tomu grafitovou bílou tužku, kterou jsem si předkreslil zamýšlené trasy budoucích linek. No rovnou řeknu, že to byl porod. Vzal jsem to do ruky a po pár centimetrech jsem, už byl mimo zamýšlenou trasu linky. Tím, že jsem to rychle smáznul ředidlem jsem za chvíli neměl po předkreslené lince ani památky. Nakonec jsem do sebe hodil dvě dvoudecky vína a namaloval to od ruky. Už také chápu paní z obchodu, když říkala "hlavně nezapomeňte dýchat" No prostě když člověk zadrží dech jde to lépe.

Odkazy na pistolku a linkovací náčiní jsou v sekci odkazy.

Kola.

Protože můj pionýr měl kola poněkud v dezolátním stavu, to znamená, že v každém chybělo několik drátů a ty byly vyrvané i s niply, rozhodl jsem se koupit nové ráfky a dráty a zkusit taky jednu věc co jsem nidky nedělal a to vyplést a vycentrovat kola. Zase k tomu vedla značná internetová příprava v podobě studování videí na youtube, čtení různých rad, od dobrých až těžko uvěřitelné. Okoukal jsem různé vyvažovací stroje ať profesionální tak prkené a nakonec jsem spáchal něco takovéhoto:

Nejvíc práce mi dalo vysoustružit ty kužely mezi, které se chytne náboj kol a to za vnitřní kroužek nově nalisovaných ložisek.

Jinak výměna ložisek v nábojích u pionýra je opravdu věc. Nevím, který slovenský konstruktér se na tom podílel, ale udělat náboj tak, že musíte ložisko vyndavat za vnitřní kroužek ložiska není opravdu štastné.

Nové dráty jsem natahl dle rozumu a tak nějak mi k tomu pomohl tento návod:

http://nightrider.xf.cz/vyplety.htm

Není to sice úplně ono, ale na pochopení principu mi to hodně pomohlo. Bohužel zadní náboj by na původním kole vypleten cca 2cm mimo osu kola (myslím do strany) a tím dle mého názoru dost utrpěl a je takový celý šišatý. Vyplétáním jsem sice ráfek umoudřil do přijatelných házivostí, ale proti přednímu kolu to byl boj.

Zabrušování přečnívajících konců drátů je taky docela porod. Asi si na příště schovám nějaký hooodně opotřebovaný kotouč do flexobrusky. Kolem 6-7cm by byl dobrý.

Pak jsem vnitřky ráfků přetřel barvou a dal nové gumové pásky přes nyply. No a nasadil nové duše a pneu.

Konečná montáž.

Tak všechno nalakováno a připraveno na montáž. První co má motorka mít jsou kola a jako první jsem namontoval přední kolo. No aby bylo ty "tlumiče" kam přidělat je potřeba dát dohromady "brejle". Do každé misky přijde 21 kuliček podpořených tužší vazelínou, protože jinak tam nedrží. Napřed ty spodní (rám jsem si dal vhůru nohama) pak nastrčit brejle a zajistit je nejakou gumou aby po překlopení rámu nevypadly ven i s kuličkama. No a pak ty horni kuličky a matičky.... 

Tlumiče (nebo teda ty trubky s péry uvnitř) jsem jěště před stříkáním zrepasoval novými silonovými pouzdry. Naštěstí jsem doma našel patřičný štelovací výstružník.

Pionýr je motorka, která má stojánek přidělaný z části na rámu a z části na motoru. To je docela nevýhoda, protože to nemůže hned od začátku stát na stojánku a furt to musíte někde opírat, jistit a vůbec být opatrný aby to nehapalo.

Další co jsem tam dal byly zadní tlumiče (jejich repase by byla kapitola sama pro sebe) a potom nádrž. Ten plastový podběh tam nebyl a ta tyčka co ho drží taky ne. Tu jsem vyrobil z 8mm hlazeny a potahnoul smršťovací bužírkou.

Při montáži zadního kola jsem se docela potrápil s rozetou a náhonem tachometru. Ten domeček tachometru mi dřel o naboj pro ložisko rozety. Nakonec jsem pochopil, že ta rozeta (opět z krabice náhradních dílů) nebyla asi nikdy použitá a byl to takový výkovek. No trochu práce s pilníkem a už to sedí. 

Pak jsem přidělal motor a stupačkový kříž se stojánkem. Zase práce navíc, protože jeden ten čep stojánku jsem musel vysoustružit. 

Srovnat, sundat a nalakovat a dát opět do kupy.

Následující práce, už byla jen zábava. Natahat novou elektriku, lanka, hadičku od kohoutku ke karbeci a nandat plechy. Všechno to spasovat a... je hotovo.